Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Fenomén "alpský rozvod"

 O slovním spojení "alpský rozvod" jsem se dočetla teprve před pár dny - jedná se poměrně starší věc, ale do popředí se dostala až poslední měsíce. Musím přiznat, že mě tedy pročítání různých článků na toto téma překvapilo, a tak si říkám, co vše je v dnešní době ještě možné?! A tak se pojďme podívat na historii "alpského rozvodu."  V roce 1893 vydal Kanaďan Robert Barr povídku s názvem Alpský rozvod. Jde o příběh nešťastného manželského páru. John a jeho žena se vydávají na výlet do Švýcarska. Ubytují se v malebném hotýlku, a druhý den se vydávají na túru. Jelikož se ale John v manželství necítí dobře, naopak je velmi nešťastný, a rozvod tehdy nepřipadá v úvahu, rozhodne se pro "brilantní" řešení. Má v plánu svou ženu během společné vycházky shodit do propasti, a vše má naplánované tak, aby to vypadalo jako nešťastná náhoda.  Na výlet se spolu skutečně vypraví, jenže manželka není vůbec hloupá. Když dojdou k okraji srázu, manželka Johnovi s klidem oznámí,...
Nejnovější příspěvky

Záhada jménem astropsychologie

 Slova astrologie a psychologie možná nejdou moc dohromady, že? Ale když jsem minulý týden narazila na jednom webovém portálu na skutečné vysvětlení pojmu "astropsychologie," tak mě to opravdu velmi zaujalo, a ráda bych toto téma rozebrala podrobněji.  Astrologie je v podstatě "pseudověda," zabývající se horoskopy. Zkoumá vztah mezi postavením nebeských těles (planet, Slunce, Měsíce), a vlivem, jaký mají na člověka narozeného ve specifickém postavení planet. Dnes je třeba Slunce ve znamení Vah, Měsíc ve znamení Berana a Venuše ve znamení Štíra. Takže po Pannách vládu převzaly Váhy.  Horoskopy a různé výklady podle data, či roku narození podle čínského horoskopu, to vše mě velmi zajímá. Ale ono je někdy dost ošemetné, jakou váhu má člověk dávat horoskopu, který je například vytištěn v programovém týdeníku, obsahuje pár větiček - a v podstatě to působí tak, že je to celé jen nevěrohodná legrace nějakého pisálka? Jasně, člověk se tomu může zasmát - "v tomto týdnu ...

Konec září

 Astronomický podzim je již několik dní oficiálně tady, ale venku to aktuálně pořád vypadá ještě na poslední záchvěvy léta. Tedy - poslední - babí léto by mělo vydržet až do příštího víkendu, což je skvělé. Zdravotní problémy s močovým měchýřem už jsou (musím zaklepat na dřevo!) díkybohu za mnou. Po antibiotikách se mi ulevilo, už třetí den mi bylo o hodně lépe. Upravila jsem si pitný režim, opravdu jsem se doslova prolévala tekutinami. Ale nejvíce se mi vždy ulevilo v horké vaně, tam jsem na chvíli zapomněla, že mě vůbec něco bolí.  Tak nakonec se to neobešlo bez antibiotik, a mám pocit, že se zánět dostal i do levé ledviny, naštěstí je to už v pořádku a velké ponaučení pro příště, už si opravdu nesedám na nic studeného a tepleji se oblékám.  Koupila jsem si ještě v drogerii Teta alternativu k nápoji, a to tabletky. Brusinky a D-manózu. Obsah slibuje velice kvalitní kanadské brusinky, těch je celkem 62 mg v jedné tabletě, a D-manózy 750 mg - tedy o něco méně než v nápoji...

Knižní recenze 455 Kus mého srdce

  Autor: Mary Higgins Clark, Alafair Burke  Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 60% Obsah: Laurie Moranová pracuje v televizním studiu, kde produkuje a uvádí velmi úspěšnou zpravodajskou realitní show V podezření. Ta se zabývá otevíráním a prošetřováním uzavřených případů, protože i po letech se dají najít nové důkazy a už se mnohokrát ukázalo, že nevinný člověk seděl desítky let ve vězení. Ale teď, v polovině července, má Laurie dovolenou a konečně si může užívat.  Vrcholí totiž přípravy na její svatbu - a vyvoleným není nikdo jiný než její studentská láska Alex Buckley. Perfektně se doplňují i profesně - Alex je soudce ve Washingtonu. Do svatby zbývají jen tři dny, a proto se celá užší rodina schází v letovisku South Shore Resort. Jediný, kdo zatím schází, je Lauriin otec Leo. Navzdory odchodu do důchodu pracuje stále na částečný úvazek do protiteroristické policejní skupiny. Leo má důležitou poradu, a plánuje se k rodině připojit co nejdříve.  V hotelovém komplexu je u...

Čtení nás mění k lepšímu!

 Již od útlého dětství jsem zapřisáhlý knihomol a věřím, že tato záliba mi vydrží už napořád. Nikdy mi nevadila ani povinná četba ve škole, později k maturitě - i když přiznám se, že Kafkův Proces moje hlava dodnes úplně nepochopila a nebyla schopná strávit. Ne vše mi padne do noty, ale jinak zastávám názor, že i na povinné četbě se dá najít spousta hezkého. Ale tak si říkám, zda dnes díky rozmachu AI ještě píše opravdové čtenářské deníky, nebo jen kopíruje z internetu...  Musí mi být hodně zle, nebo se děje něco nepředvídaného, abych si nečetla. Když jsem byla třeba prvně šíleně zamilovaná, nebyla jsem schopná číst. Můj mozek plně zaměstnávalo něco jiného. Pak samozřejmě po porodu, to mě zaměstnávaly taky úplně jiné věci a knihy šly stranou. Do toho přišly předloňské povodně, takže to už nebyla nálada na čtení vůbec. Ale jinak mě čtení pořád baví. Není už tolik času jako kdysi, ale snažím se alespoň každý den chvíli přečíst pár stránek a tím si také "ukrást" chvíle jen pro s...